Španělská metropole od dubna zdvojnásobí turistickou daň. Katalánské úřady rozhodly o zdražení turistické daně. Zvýší se také příplatek za ubytování v Barceloně. Nová podoba daně má začít platit od 1.
Barcelona dlouhodobě patří mezi nejnavštěvovanější města Evropy. Právě popularita katalánské metropole ale v posledních letech přináší i stinnou stránku. Město proto přistupuje k dalším opatřením, která mají turismus regulovat a zároveň pomoci řešit rostoucí krizi bydlení. Turisté, kteří plánují návštěvu Barcelony, si od dubna připlatí za ubytování. Katalánské úřady totiž rozhodly o zdvojnásobení turistické daně za přenocování. Cílem je získat prostředky na řešení nedostatku dostupného bydlení a zároveň zmírnit dopady masového turismu na město.
Barcelona patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější evropské destinace, jen v roce 2025 ji navštívilo zhruba 15,8 milionu turistů. Takto vysoký počet návštěvníků podle místních obyvatel i politiků zvyšuje tlak na ceny bydlení. Jedním z hlavních problémů je rozmach krátkodobých pronájmů, například přes platformy typu Airbnb, které podle kritiků vytlačují běžné nájemní bydlení z trhu. Právě kvůli tomu město už dříve oznámilo, že chce do roku 2028 úplně zakázat krátkodobé pronajímání apartmánů přes ubytovací platformy. Zvýšení turistické daně je dalším krokem v regulaci.
Ubytování v apartmánech již brzy přestane být lacinější variantou, protože po zvýšení poplatků se bydlení v nich spíše prodraží. Ještě vyšší poplatky čekají ale hotelové hosty, podle kategorie může turistická daň činit přibližně až 12 eur za jednu osobu na noc. Každý rok se navíc zvýší poplatek za přenocování v Barceloně o jedno euro. Od letošního dubna je poplatek pět euro, zatímco příští rok už to bude šest. Nová výše daně začne platit od 1. dubna. Vybrané peníze mají putovat do nového fondu, který má financovat projekty související s turismem. Část prostředků, zhruba 25 procent, má pomoci řešit dostupnost bydlení.
Transkript: „Zvýšení daně ale vyvolává i kritiku.“
Zvýšení daně ale vyvolává i kritiku. Počátkem loňského roku se v ulicích Barcelony sešlo k protestu na 150 tisíc lidí. Demonstranti tehdy požadovali, aby španělská vláda přijala více uprchlíků. Britský deník Guardian na svých stránkách přibližuje, že se následně na zdech v katalánské metropoli začaly objevovat nápisy jako: „Turisté, jděte domů, vítáme uprchlíky“ nebo „Barcelona není na prodej!“ Obdobné protestní akce proti záplavě turistů se konaly rovněž v Benátkách, Římě, Amsterodamu, ve Florencii, v Berlíně, Lisabonu, Palmě de Mallorca i jinde. Barcelona je však výjimečná tím, že s odporem vůči turistům zároveň žádá i vstřícnější postoj k uprchlíkům.
Návštěvníci ze zahraničí přitom každoročně utrácí v Barceloně miliardy eur. Přesto mnozí místní občané dávají přednost přijímání chudých imigrantů. Obyvatelé Barcelony totiž podle britského listu považují turismus za opravdovou hrozbu svému městu. V nejvypjatější sezóně představují turisté až 30 procent obyvatelstva.
Turisté a jejich vliv na bydlení
Turisté rozvrací město. Tento vývoj atmosféru a tvář Barcelony v posledních letech radikálně změnil. Zatímco v roce 1990 přivítala 1,7 milionu turistů, loni už jich město navštívilo 32 milionů. A tento raketový nárůst přináší stále větší problémy. Činže v centrálních částech regionální metropole rostou závratným tempem a činí bydlení pro místní prakticky nedostupné. Kolabuje veřejná doprava, obyvatelé a podnikatelé jsou vytlačováni z historického centra města.
Ale na rozdíl od mnoha dalších stejně postižených turisticky atraktivních lokalit Barcelona vítá jiné cizince - tedy uprchlíky. Před pár dny se rozhořel spor o osud stovek afrických migrantů na palubě záchranného plavidla Aquarius, kterou do svých přístavů odmítla přijmout jak Itálie, tak i ostrovní Malta. A barcelonská starostka Ada Colauová byla mezi prvními, kdo nabídl uprchlíkům bezpečné útočiště.
Migration a turistika se vzájemně prolínají. Migranti podporují různorodost, turisté ji ničí. Je ale pravděpodobné, že by Barcelona skutečně raději přijímala tisíce přistěhovalců bez peněz než miliony turistů, kteří jen loni přinesli do města na třicet miliard eur? Deník Guardian se přiklání ke kladné odpovědi. Zatímco někteří vidí přínos migrace, druzí se obávají ztráty identity města.
Identita města a jeho obrana
Za skutečnou hrozbu vlastní identitě zkrátka obyvatelé Barcelony považují bezbřehý cestovní ruch. A nikoliv přistěhovalectví. V imigrantech vidí část z nich pozitivní přínos městu, integrace podle názoru těchto lidí probíhá velmi úspěšně. To prý přináší Barceloně různorodost, přičemž turismus ji jen ničí, a to navzdory protiprotestům a miliardám turistických příjmů.
Jak reaguje město a co chystá do budoucna
Barcelonské úřady se odhodlaly k odvážnému kroku - radní oznámili, že do roku 2028 zruší všech 10 000 licencí na krátkodobé pronájmy. Kromě toho přijala španělská vláda opatření, která vlastníkům bytů usnadňují blokování turistických pronájmů v jejich domech. Minulý měsíc dostala společnost Airbnb příkaz odstranit ze své platformy téměř 66 000 nabídek, které nevyhovují pravidlům. Zástupci odvětví krátkodobých pronájmů se brání. Podle ředitele Airbnb pro Španělsko a Portugalsko jsou terčem nespravedlivé kritiky a hlavní příčinou krize je dlouhodobá nečinnost politiků v oblasti bydlení.
Připomínají, že většina turistů stejně míří do hotelů - v roce 2024 to bylo 20 milionů hotelových hostů proti 12 milionům v krátkodobých pronájmech. Evropská města se potýkají s tím, jak zvládnout neustále rostoucí počet turistů. Ti sice mohou zemi přinést značný zisk, jejich přemíra ale zároveň způsobuje nárůst cen bydlení a služeb. I kvůli stále častějším protestům místních se řada oblíbených destinací snaží turismus regulovat - zavádějí poplatky, omezují krátkodobé pronájmy nebo propagují místa, která nejsou tak vytížená. Podle odborníků nejde o to turismus omezovat, ale udělat ho udržitelnějším a ohleduplnějším zejména k místním.
